Článek v Havlíčkobrodském deníku /červenec 2015/
Obce Nejepín a Prosíčka již mají vlastní znak i vlajku
Autor článku: Redakce
Havlíčkobrodsko – Na jednání Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byly projednány a schváleny nové symboly dle zákona o obcích také pro obce Nejepín a Prosíčka v okrese Havlíčkův Brod.
Nové symboly obcí byly již také schváleny výborem pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, jehož je Podvýbor pro heraldiku a vexilologii součástí. Uvedený sněmovní výbor vyslovil souhlas s návrhem symbolů a doporučil předsedovi Poslanecké sněmovny, aby udělil obcím právo užívat znak a vlajku.
Nejepín
V modrém štítě nad stříbrnou pilovitou patou z pravého okraje štítu vynikající zlaté obrněné rameno se stříbrnou rukou držící stříbrnou postavenou dýku se zlatou rukojetí a provázené vlevo pěti (2, 2, 1) stříbrnými hvězdami.
Obecná figura obrněného ramene držícího dýku pochází z erbu vladycké rodiny Nejepínských z Nejepína, jejichž původištěm byl Nejepín a kteří se na zdejší tvrzi uvádějí v XV. a XVI. století. V práci Augusta Sedláčka „Českomoravská heraldika" se dočteme, že „Nejepínští z Nejepína měli na modrém štítě ruku zbrojnou ve zlaté zbroji v lokti ohnutou, ana drží dýku dolů obrácenou, přikryvadla modrá zlatá, klénot rostlina o pěti zelených listech, jedním na vrchu a dvěma po stranách … V jiných erbovnících malovali jej s jinými barvami… „
Heroldská figura pilovité paty štítu připomíná ve schematizované podobě erb rytířského rodu Amchů z Borovnice, v jehož červeném štítě se nachází modré postavené hřeblo. Amchové z Borovnice se do dějin vsi zapsali v XVIII. století barokní přestavbou zámku a pořízením sochy sv. Jana Nepomuckého, na níž je ztvárněn také jejich erb s figurou hřebla v šikmé orientaci.
Obecná figura pětice šestihrotých hvězd odkazuje na zmíněnou památku obce – sochu sv. Jana Nepomuckého, přičemž pětice hvězd „rozesetých" v ploše znakového štítu zprostředkovaně odkazuje také na místní samoty v okolí obce, nebo na nedalekou přírodní památku, zkamenělou řeku u Nejepína.
Prosíčka
V zeleno-stříbrně středním stupněm sníženě děleném štítě nahoře dva stříbrní přivrácení lvi se zlatou zbrojí a jazykem držící v přední tlapě vpravo doleva obrácený stříbrný srp se zlatou rukojetí a vlevo tři zlaté obilné klasy, dole dvě modrá vlnitá zúžená břevna přeložená zeleným latinským křížem.
Samosprávnou obec Prosíčka tvoří v současnosti tři místní části – Dolní Prosíčka, Horní Prosíčka a Nezdín. Archivní průzkum potvrdil existenci vlastního obecního obrazového pečetního znamení v případě vsi Prosíčka. Otisky pečeti černou barvou na kartonový podklad se dochovaly v archivních fondech Národního archivu v Praze, konkrétně v Indikačních skizzách Stabilního katastru z roku 1838. Z doložených otisků je zřejmé, že pečeť měla vertikálně oválný tvar a linkou oddělený opis „PECET OBCE PROSICKA", který po stranách a dole obklopoval vyobrazení na soklu se středním stupněm stojících, k sobě obrácených lvů, kterak drží v tlapách heraldicky vpravo (tj. z pohledu pozorovatele vlevo) srp a heraldicky vlevo tři obilné klasy. Z hlediska symbolického se jedná o vyjádření zemědělské povahy obce a současně i odkaz na její název, který se někdy vykládá právě v souvislosti s historicky rolnickým charakterem lokality.
V indikačních skizzách vsi Prosíčka jsou kromě samotné pečeti obce doloženy rovněž otisky pečeti se znakem města Ledče nad Sázavou (s leknovým trojlistem), k němuž ves v minulosti patřila. Naproti tomu v případě místní části Nezdín vlastní obecní pečeť není doložena. V archivních fondech z XIX. století, u nichž lze případné užití vesnické pečeti očekávat, jsou přítomny pouze otisky vrchnostenské pečeti panství Ledeč.
Znak obce vychází z ideálního sfragistického historického zdroje – historické pečeti obce, jejíž obraz je reflektován v doslovné podobě a doplněn obecnou figurou latinského kříže a heroldskými figurami vlnitých břeven, které odkazují na historický Vodákův mlýn a především na poutní místo „U Svěcené studánky" v Nezdíně. Kombinace znakových tinktur symbolizuje místní lesy, zemědělství, poutní místo a výskyt nerostů a někdejší těžbu v Nezdíně, na níž odkazuje i střední stupeň děleného štítu. Počet současných místních (3) nebo historických (2) částí obce reflektuje počet znakových figur (tři klasy a dva lvi či dvě břevna).